Ten primitivismus je záměrný, nebo zas někdo špatně odhadl svou ctižádost?
nobody
npub1g067...j9pe
deleted account
Rebranding státu
26.4. 1933 - 8.5. 1945 GESTAPO
1945-15.2. 1990 StB
1991-92 FBIS
30.6. 1994 BIS
Koalice jsou tady jen proto aby slábnoucí strany obešly dhondtův systém. Není to čestná soutěž v nečestné soutěži. SPOLU, PIRSTAN, SVOBODNÍ/TRIKOLORA všechny tyhle strany tím daly najevo. „Chceme se dostat ke korytu za každou cenu“
A to je učebnicový příklad toho, že demokracie nefunguje.
Prohlížeč v mým mobilu zabíral víc jak 4GB na úložišti.
Když jsem dal vymazat historii, scvrklo se to na 700MB.
Měl bych se o ty věci trochu víc starat.
Občas i při nevinné činnosti kde bych neočekával problém s nějakým zásahem do trhu se kolikrát stane že se s tím prostě setkám.
Nedávno jsem poslouchal podcast o jedné studentce psychologie která se mimo téma zmínila o prodejně Primark v Praze na Václaváku.
S čím měla problém? že lidé mají potřebu si kupovat levnou a rychlou módu. Jako argument proč bychom to neměli dělat je ten, že tím vykořisťujeme dělníky z Bangladeše kteří dělají za (pro nás) nepřijatelně malé peníze.
Pokud ti lidé v Bangladeši pracují za ty peníze jaké dostávají, tak je to pro ně zjevně lepší práce než když tam ta fabrika ještě nebyla. Docela mě to přimělo si zavzpomínat na Urzův příběh o Atlantidě kde atlanťané zaměstnávali pozemšťany za peníze které by atlaňťana urážely, nicméně pro nás pozemšťany to byly královské peníze.
Ti atlanťané by si od nás nechávali šít rychlou módu za (pro nás) šíleně těžký peníze, ale (pro ně) by to byly drobný. A teď by tam byl jeden atlanťan moralista, který by tam naléhal aby si atlanťané nekupovali to levné oblečení od pozemšťanů, jelikož nás tím vykořisťují.
Budeme pak šťastní, že pro atlanťany nemusíme šít? Nebudeme, protože ten atlanťan v domění že nám pomohl nám ve skutečnosti zničil dobře placenou práci.
Pokud ti lidé v Bangladeši pracují za ty peníze jaké dostávají, tak je to pro ně zjevně lepší práce než když tam ta fabrika ještě nebyla. Docela mě to přimělo si zavzpomínat na Urzův příběh o Atlantidě kde atlanťané zaměstnávali pozemšťany za peníze které by atlaňťana urážely, nicméně pro nás pozemšťany to byly královské peníze.
Ti atlanťané by si od nás nechávali šít rychlou módu za (pro nás) šíleně těžký peníze, ale (pro ně) by to byly drobný. A teď by tam byl jeden atlanťan moralista, který by tam naléhal aby si atlanťané nekupovali to levné oblečení od pozemšťanů, jelikož nás tím vykořisťují.
Budeme pak šťastní, že pro atlanťany nemusíme šít? Nebudeme, protože ten atlanťan v domění že nám pomohl nám ve skutečnosti zničil dobře placenou práci.
Z perspektivy bájné Atlantidy – D-FENS
Přemýšlel jsem nad tím, zda mohu oprávněně použít argument proti cyklistům, o tom, že se cítím být jimi na chodníku ohrožen.
Cyklisté používají argument o tom, že nechtějí být ve městě ohrožení automobily.
Pokud jim ale jejich argument vyvrátím tím, že nikdo nikomu nemůže zaručit bezpečnost tak se zároveň střílím do vlastní nohy. Jelikož totéž platí i o mém argumentu proti cyklistům.
Stejně tak je zajímavé, že značení cyklostezek je v některých oblastech dokonce nelogické. V Ďáblichích v Praze umístili cyklostezku která má určitou logickou linii ale u nejbližší křižovatky si ta linie začne odporovat s logickou linií cyklostezky která zase byla stavěná z opačného konce a u zatáčky se tyto cyklostezky křížily. Tedy cyklista jede, jede ve svém pruhu a po předělu jede v protisměru :-)
V podstatě to ukazuje, že nejde do dopravní infrastruktury implementovat další typ komunikace kde by se to mohlo obejít bez improvizací. On už i ten chodník je improvizace, jelikož má začátek a konec kde se improvizuje přechodem na další chodník. Typů chodníků můžeme mít kolik chceme a nějak se o ty prostory s určitým omezením rozdělit a pospojovat přechody.
Silnici ale můžeme mít jenom jednu a cyklsté by chtěli cyklostezku o stejných vlastnostech jako silnici, ale bez aut.
Mohli by si tedy vybrat, zda:
-Pojedou po silnici s tím že převezmou zodpovědnost za sebe a ponesou riziko ohrožení.
-Nebo pojedou po chodníku a s tím příjmou zodpovědnost za chodce a omezí se v možnostech.
Nelze se nezodpovídat a zároveň neomezovat. Jenže mnozí si myslí že ano a tak si řekli, že jim cyklostezky nestačí a chtěli by silnice ve městě jen pro cyklisty. Časem pak zjistí, že je ohrožují autobusy a tramvaje.
Ideální město by tedy bylo podle cyklystů asi bez aut, tramvají a autobusů.
Takže jen metro, vlaky, lanovky či monoraily. Což vlastně znamená, že silnice by byly jen sezónní komunikace.
Vize uznávám je hezká, ale pořád v ní chybí zásobování obchodů a vůbec kurýrní služby s velkým objemem.
Ale na severu dobrý, já měl fajn procházku podél Vltavy do Kralup (20 Km) a zpátky vlakem. 👌


Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
Popadané stromy zastavily vlaky na jihu Čech a na Vysočině | Aktuálně.cz
Aktuálně.cz - kompletní zpravodajství, zprávy z domova i ze světa

Vzpoměl jsem si na léta kdy jsem byl na jednom semináři "Herbalife" a po letech na "Amway" (je to jedno kde, všude stejná "moudra"). Jedno z nejvíce "falešně objektivních" mi přišlo:
"Když ten artikl nebude drahý, zákazník si ho nebude vážit. Musíte ho pořádně přepálit."
Strawman: "Mám mápad jak zvýšit hodnotu Netflixu na Burze. Zaveďte předplatné 500'000 Kč měsíčně a 700'000 Kč na sdílené účty a lidé si toho budou sakra vážit. A ještě nám plno předplatitelů přibude."
Tohle moudro úplně ignoruje subjektivitu hodnoty. Já znám lidi co si koupili reinkarnovanou Nokii 3310 za pár stovek a hlídají si jí jako oko v hlavě a zároveň znám i pár lidí co si každý rok musí koupit nový iPhone za 30 nebo možná už i 40 klacků a vůbec nešeší když jim padá na beton. Už tady je zcela patrné, jak je hodnota čehokoli subjektivní a že na to nemusí mít nutně cena vliv.
Hodně mě to štve především kvůli tomu, že jsem narazil na pár článků kde jeden ekolog říká, že: "Je dobře, že elektřina stoupla tak vysoko. Protože jen díky tomu si toho teď všichni vážíme." Jo, přesně tak, mnoho podnikatelů si té elektřiny tak váží, že přesouvají své podnikání mimo Evropu.
Fotovoltaická elektrárna tak trochu ničí podstatu nočního proudu, jelikož pokles spotřeby elektříny v noci měl před energetickou krizí smysl v tom, že klesla cena a na noční proud mohly akumulovat boylery, kamna nebo Tesla v garáži. S rostoucím počtem fotovoltaiky stoupá produkce elektřiny když to není potřeba a klesá v dobách když je nejvíc potřeba. (OK, akumulátory, takže další investice [Polévka ze šutrů se dochutí Masoxem]...) Tady bych řekl, že jestli si někdo neváží elektřiny, tak to budou ti ekofanatici, kteří vyváženou infrastrukturu distribuce a vyrovnané spotřeby těmito reformami úplně rozesrali.
Ale z nějakého záhadného důvodů na základě jejich logiky si elektřiny nevážili ti, co se snažili udržovat stabilitu právě díky tomu že využívali odběr když byl nadbytek a snižovali ho když byl nedostatek. Tedy lidi co využívali noční proud.
V podstatě teorie o tom, že čím dražší, tím víc si toho budu vážit se dá chápat tak, že když už mě to stálo tolik a tak budu motivován hledat v té špatné investici návratnost mnohem úsilovněji než když by mě to stálo méně. To ale neznamená že si toho vážím, to znamená, že se snažím z té, ne příliš výhodné situace vymačkat maximum, abych minimalizoval ztráty.
Již delší dobu koukám, že se ta fotovoltaika přestává vyplácet.
Když ceny rostly tak byli solární baroni králové ale teď jsou ve ztrátách.


Zporn ceny elektiny dorazily do eska dve, ne se ekalo. Ohrouj dal rozvoj solrn energetiky a paradoxn dokldaj nenahraditelnost fosiln elektiny, vetn t z uhl | Kurzy.cz
Solrn boom, jej v esku loni vystupoval vpd ruskch vojsk na Ukrajinu a jeho dsledky, vede letos stle astji k zpornm okamitm cenm ele...
