**Kafkanděl**
Ode mne chceš znát cestu?
ptal se můj anděl strážný.
Řeknu ti jenom: Nestůj!
Ač zůstal v tváři vážný,
cítil jsem výsměch skrytý
neb v očích výraz: Vzdej to!—
mu zlomyslně svítil.
Ukaž, jaké jsi hrejto!
Myslel jsem, jak nést břímě
máš úkol, bys mi radil,
a ne abys stál při mě,
jenom aby ses bavil.
Opět ses, hochu, spletl,
sám totiž nevím, kam jdu—
tak do tváře mi vmetl
nejupřímnější pravdu.
Že by mne zklamal nelze
říci ani v nejmenším.
Jest úděl být na cestě
umíráním vezdejším.
#908225
